Vydání září 2026
24.09.2026
„Ne vítr, ale plachta určuje směr.“
Zatímco v Michově před pár dny opět otevřela své brány Wiesn a miliony lidí proudí pivními stany, jedno zcela jiné číslo budí pozornost: přední ekonomické výzkumné ústavy chtějí zřejmě výrazně zvýšit svou prognózu růstu pro Německo. Místo dosavadních 0,6 procenta nyní počítají pro letošní rok s nárůstem hrubého domácího produktu o 1,3 procenta. Na příští rok očekávají růst o 1,1 procenta.
Čísla jsou sice prozatímní, společná prognóza bude oficiálně představena až dnes ve čtvrtek. Pokud by se však předpověď potvrdila, byl by to pozoruhodný signál pro německou ekonomiku. Zvýšenou prognózu proto vnímám jako blesk z čistého nebe – a jako pozoruhodný protipól ke všem těm ránám, o nichž se v poslední době (a stále znovu) hovoří.
Přesně o tom jsem v posledních dnech často mluvil i se svým spoluzakladatelem Fabianem Kretschmerem: Proč je země, o níž se už měsíce píše hlavně v souvislosti se špatnými zprávami, ekonomicky odolnější, než by titulky napovídaly? Moje odpověď zní: Odolnost se neprojevuje tím, že vnější podmínky jsou dobré. Projevuje se tím, jak rychle se člověk přizpůsobí těm špatným.
To platí pro naše odvětví dvojnásob – a nemusíme chodit daleko. Na Wiesnu se každý den hladce sbíhají stotisíce objednávek, dodávek a logistických řetězců, přestože počasí, zásoby a nápor lidí se den ode dne liší. Také u společnosti Paul M. Müller nemůžeme zabránit neúrodě kvůli suchu, diktovat sazby za přepravu ani vyřešit geopolitické napětí. Co ovlivnit můžeme, je to, jak včas nějaký vývoj rozpoznáme, jak otevřeně informujeme naše zákazníky, když se posunou dodací lhůty, a jak rychle náš tým najde alternativu, když původní plán již neplatí.
To zní nespektakulárně. Většinou to taky tak je. Ale je to přesně ta práce, která se odehrává v pozadí, zatímco se velké titulky píší jinde – a která nakonec rozhoduje o tom, zda nějaká dodávka dorazí, nebo ne. Možná je to skutečné poznání, které se skrývá za aktuálními prognózami hrubého domácího produktu: I v prostředí citlivého protivětru lze držet kurz – pokud je dost lidí ochotných patřičně napnout plachty.
V tomto duchu vám přeji příjemné čtení našich aktuálních Food News – s vývojem na trzích s komoditami a vším, čím se naše odvětví právě zabývá.
S pozdravem
Váš Thomas Schneidawind & tým Paul M. Müller
Sklizeň mandarinek v Číně se blíží. První prognózy naznačují, že výnosy v provincii Če-ťiang budou ve srovnání s rokem 2025 o tři až pět procent nižší. Sklizeň by měla klesnout o zhruba pět až osm procent také v provinciích Chu-pej a Chu-nan. Mandarinkové konzervy budou podle našeho odborníka tvořit přibližně 15 procent celkové produkce. To odpovídá objemu 500 000 až 600 000 tun. Z toho se vyveze zhruba šest procent. Zhruba 25 procent tohoto exportu směřuje do USA, zatímco na Německo připadají přibližně tři procenta. Americký trh tak zůstává důležitým faktorem ovlivňujícím vývoj cen exportovaného zboží. Vzhledem k přetrvávajícímu obchodnímu napětí však v současné době nelze počítat s oživením exportní poptávky. V souladu s tím se v současnosti neočekávají ani žádné větší nárůsty cen čínského zboží.
Kvůli horkému létu začne produkce mandarinek v Turecku dříve než obvykle. V Adaně počítá náš odborník s o 10 až 15 procent nižšími výnosy než v předchozím roce, zatímco v oblasti Izmiru vypadá vše stabilně. I když cena suroviny ještě není stanovena, zdražení je pravděpodobné – především kvůli nárůstu cen pohonných hmot. Cenu však tlačí vzhůru také vyšší mzdy a náklady na obalový materiál. Turecká lira sice vůči euru ztratila přibližně 15 procent své hodnoty, což z měnového hlediska přináší zpočátku tlumící efekt na náklady. Ten je však výrazně přebit nadále vysokou inflací v Turecku, která oficiálně činí 31,5 procenta, resp. dle odhadu našeho experta dosahuje reálné inflace kolem 45 procent. Celkově je tedy navzdory pozitivnímu měnovému vlivu nutno počítat s dalším růstem nákladů.
Vyhlídky španělských oliv jsou celkově dobré. Stavy ukazují vysoký výnosový potenciál, stromy a plody jsou zdravé. Náš místní odborník však zdůrazňuje: „Vývoj počasí až do prvních říjnových týdnů je nyní rozhodující.“ Po silné vlně veder v září jsou nyní důležité dostatečné srážky, aby se zajistila velikost plodů a výtěžnost. Znalci celkově počítají v této sezóně s výrazně lepší dostupností španělského zboží. Výzvou však zůstává omezená dostupnost pracovní síly během krátkého období sklizně.
Pro naše oblíbené feferonkové produkty používáme tradiční odrůdu „Lombardi“. Ta se vyznačuje dobrými vlastnostmi při zpracování, svou strukturou a chutí. Jedna nevýhoda však nabývá na významu: odrůda není rezistentní vůči určitým virům a jiným rostlinným chorobám. Navíc je obtížné pěstovat feferonky Lombardi dva až tři roky po sobě na stejném stanovišti, aniž by došlo ke snížení výnosů. V důsledku toho klesá ochota farmářů v Turecku tuto odrůdu pěstovat. V této sezóně jsou navíc výnosy na již tak malých pěstebních plochách silně sníženy kvůli silným dešťům během výsadby. Ceny suroviny feferonek Lombardi v Turecku jsou v důsledku toho aktuálně až o 50 procent vyšší než obvykle. Do jaké míry je možností zboží z Egypta, se teprve uvidí. Konkrétní čísla k tomu zatím nejsou k dispozici.
Plochy osázené odrůdami papriky Capia a Topa se v Turecku drží na úrovni loňského roku. Zatímco sklizeň odrůdy Capia již byla z velké části dokončena bez větších komplikací, u odrůdy Topa se projevují výrazně nižší výnosy – podle odhadu našeho odborníka jsou přibližně o 30 procent nižší, než se očekávalo. Celkově je však trh v současné době klidný a vyrovnaný. Stávající smluvní ceny by měly zůstat stabilní, pokud přetrvá současný poměr nabídky a poptávky.
Sklizeň a produkce rajčat jsou v plném proudu. Podíváme se do různých zúčastněných zemí produkce.
V severní a jižní Itálii začala sklizeň v červenci kvůli vysokým teplotám asi o deset dní dříve než obvykle. Od té doby probíhá sezóna podle plánu a bez větších narušení krupobitím či bouřkami. Díky horkému počasí je obsah cukru (Brix) vysoký. Jeden z našich místních partnerů však hlásí částečně nerovnoměrné dozrávání plodů, což by mohlo snížit celkový výnos. Zůstává zatím otázkou, jak se budou celkové výnosy vyvíjet v zbývajících týdnech produkce do konce září (v severní Itálii) resp. do začátku října (v jižní Itálii). Zejména u pozdních odrůd rajčat v jižní Itálii nelze v tuto chvíli učinit žádné konkrétní závěry.
V Portugalsku se kvalita a kvantita aktuálně shodují s očekáváními. Ve Španělsku se naproti tomu zdá, že dochází ke kvalitativním ztrátám. Přesná čísla z obou zemí se ještě očekávají.
První čísla máme k dispozici již z Číny. Kvůli vlně her a sucha v uplynulých dvou měsících, kdy teploty vystoupily na více než 40 stupňů, je sklíze rajčat nižší, než se očekávalo. Zatímco na začátku sezóny se hovořilo o 700 000 tunách suroviny, aktuálně se očekává maximálně 600 000 tun. Pro srovnání: V dobrých letech se již dosahovalo výnosů kolem 1 milionu tun.
Po skončení letní sklizně ananasů v Thajsku a následném uzavření továren se tyto nyní opět otevírají právě včas na začátek zimní sklizně. Thajský svaz zpracovatelů potravin (TFPA) však počítá s tím, že nabídka bude zpočátku omezená. V současné době (stav k 15. září 2026) se očekává 24 100 tun v září, 54 300 tun v říjnu, 101 300 tun v listopadu a 120 500 tun v prosinci. Celková zimní sklizeň by tak činila 300 200 tun – což je o 38 300 tun více, než předpokládaly dosavadní prognózy. Cena se v současné době pohybuje mezi 9,50 a 10,50 THB za kilogram suroviny. Se zahájením výroby dalších zpracovatelů by měl vzrůst i tlak na ceny. Vývoj cen by navíc mohly ovlivnit rostoucí poptávka od října, směnný kurz a vyšší náklady na balení.
Kvůli rostoucím cenám surovin pro ananasy plánují někteří farmáři v příštím roce přeměnit své plochy určené pro jiné ovoce na pěstování ananasů. Do jaké míry to však skutečně povede k vyšší nabídce, se teprve uvidí, protože dopady jevu El Niño se pravděpodobně projeví i na výnosech v roce 2027.
Slabé úlovky, málo surového zboží, rostoucí ceny. Tak lze shrnout situaci na trhu s tuňáky. I přes ukončení zákazu používání FAD 15. srpna v západním a středním Pacifiku zůstávají úlovky v těchto oblastech nadále nízké. Za hlavní příčinu se považují dopady jevu El Niño, protože tento meteorologický jev mění teploty vody, proudy a rozložení živin a kořistních ryb v Pacifiku. Mění se proto i oblasti výskytu a migrace tuňáků – a s nimi i jejich dostupnost pro lov. Thajští zpracovatelé proto stále častěji sahají po surovinách z jiných lovných oblastí. V první polovině roku bylo z Indického oceánu dovezeno přibližně 37 000 tun tuňáka pruhovaného. Rostoucí ceny pohonných hmot způsobují další tlak na náklady, protože zdražují lov, přepravu, chlazení a zpracování. V číslech to znamená: V Bangkoku byly již na začátku září hlášeny obchody za cenu přibližně 2 100 USD za tunu zmrazeného tuňáka skipjack. To odpovídá nárůstu o 5 procent oproti konci srpna. V průběhu měsíce ceny surovin ještě dále vzrostly – a to na přibližně 2 400 USD za tunu v Bangkoku a 2 300 USD za tunu v Ekvádoru (stav k 23. září 2026). Cena suroviny se tak v současné době nachází na stejné rekordní úrovni jako v roce 2009. Pro další vývoj cen budou nyní rozhodující úlovky v nadcházejících týdnech.
Pane Lehnen, když se podíváme na potravinářský průmysl: Které technologické trendy budou v příštích letech odvětví obzvláště formovat?
Jednoznačně umělá inteligence jako technologie a konkrétní funkce AI. Budou mít velký dopad v mnoha odvětvích – samozřejmě i v potravinářství. Důležitým tématem je například sledovatelnost: od sklizně až po hotový výrobek. Právě v potravinářském průmyslu musí být možné vysledovat, odkud produkt nebo surovina pochází a jakou cestu ušli – a to může podpořit řízení kvality. Také chladicí řetězce lze monitorovat digitálně. Díky digitalizaci a umělé inteligenci mají společnosti stále větší možnost propojovat data z různých prostředí a procesy mapovat automatizovaně.
AI je tedy už velké téma. Jak dobře je na tom potravinářský průmysl v zásadě s digitalizací?
Podobně jako v mnoha jiných odvětvích panovala spíše zdrženlivost. To souvisí jistě i s nejistotou ohledně investic. Mnoho podniků u nových technologií a systémových prostředí dlouho vyčkávalo. To začíná už u zásadní otázky: Mám svůj vlastní server ve firmě, nechám ho provozovat u poskytovatele, nebo jdu do cloudu? Vůle k digitalizaci tu je, při realizaci se však často postupovalo váhavě. Proto je rozhodně co dohánět, i když se firmy zdráhají provést potřebné investice.
Kde by podle vašeho názoru měly firmy začít nejdříve?
Důležitým bodem je zefektivnění procesů a jejich zásadní přehodnocení. Musím zaměstnance stále dokola zaučovat do stejných manuálních postupů? Nebo mohu určité procesy zautomatizovat? Právě přechod na nový software nabízí příležitost podívat se na každý krok procesu a položit si otázku: Je to ještě nutné, nebo to jde i jinak? K tomu je vedle ochoty investovat potřeba také personálních zdrojů a podpory vedení společnosti.
Které procesy se dnes stále ještě vyřizují ručně, přestože by to už dávno šlo jinak?
Dobrým příkladem je prodej. Objednávky přicházejí do firmy nejrůznějšími způsoby: zákazník zavolá, objednávka dorazí e-mailem nebo již jako strukturovaný datový soubor přes rozhraní. Takové procesy lze stále více automatizovat pomocí umělé inteligence. Agent s umělou inteligencí může zpracovat příchozí informace a vygenerovat z nich zakázku – až po další zpracování a vystavení faktury.
Když takové rutinní činnosti odpadnou, rychle vyvstane obava, že bude potřeba i méně personálu…
To nám samozřejmě umožňuje šetřit zdroje. Pro mě je však rozhodující, že zaměstnanci budou odlehčeni od opakujících se činností a budou mít více času na důležitější úkoly. Například zadávání objednávek lze zautomatizovat, ale kontrolní funkce zůstává na člověku. Zaměstnanci musí i nadále kontrolovat a zohledňovat specifika, která systém nemůže znát. Manuálního zadávání ubude, odborná kontrola zůstane.
Právě s ohledem na nedostatkem kvalifikovaných sil by však toto odlehčení mohlo být důležitým faktorem, že?
Rozhodně. To je podle mého názoru jedna z velkých pák. Právě s ohledem na nedostatek kvalifikovaných pracovníků je důležité ulevit zaměstnancům od manuálních rutinních úkolů. Mohou se tak více soustředit na úkoly, kde je potřeba jejich zkušenost a odborná kompetence. Pro mě nejde o to nahradit lidi technologií, ale smysluplně podpořit jejich práci.
Aby takové automatizované procesy fungovaly, je zapotřebí odpovídající datová základna. Jakou roli hrají data dnes podél celého řetězce vytváření hodnoty?
Data jsou naprostý základ – bez ohledu na to, zda mluvíme o automatizaci, digitalizaci nebo umělé inteligenci. Pokud nejsou k dispozici potřebné údaje, nemůže fungovat ani proces. Informace by se proto měly pokud možno centrálně sdružovat z různých systémů. To je důležité například pro podávání zpráv, řízení kvality nebo sledovatelnost. Mnoho informací se v minulosti spravovalo ještě manuálně v tabulkách aplikace Excel. Od toho bychom měli upustit. Změna softwaru je proto také vhodnou příležitostí k úklidu: Systém ERP se často používá pět až deset let, během této doby se nevyhnutelně hromadí data, která už v určitém okamžiku nejsou potřeba. Já jim říkám „mrtvé duše“. Při přechodu se proto podíváme detailně na to: Kde se data nacházejí? Jsou ještě aktuální? Která z nich opravdu potřebujeme? To je šance zbavit se datového odpadu a reorganizovat struktury.
A pravděpodobně se při tom najde leccos, co vůbec není v centrálním systému, ale ve vlastních excelových tabulkách zaměstnanců?
Ano. Jako konzultant se například rád dívám na excelovské tabulky zaměstnanců. Často se přitom zjistí, že informace se navíc udržují manuálně. Možná, že kolega u vedlejšího stolu vede dokonce podobný seznam. Pak vyvstává otázka: Proč tyto informace vedeme duplicitně a nemůžeme je zmapovat centrálně v systému?
To všechno stojí v první řadě peníze. Jak vnímáte ochotu investovat vzhledem k ekonomické nejistotě?
Již delší dobu pozorujeme v mnoha odvětvích určitou zdrženlivost v investicích. To samozřejmě pociťujeme i jako IT poskytovatel služeb. Právě klidnější fáze však může být vhodnou dobou pro přípravu na budoucí podnikání. K podnikání koneckonců patří navzdory nejistotě rozhodnout, kdy nastal správný čas pro modernizaci.
Kdo dnes investuje, musí také zvažovat, které technologie budou zítra skutečně relevantní. Čím se podle vás budeme v příštích letech zabývat nejvíce?
Z našeho pohledu je to jednoznačně zpracování procesů a úkolů podpořené umělou inteligencí. Takové aplikace sami využíváme a vidíme, jak moc nám dokážou pomoci. Tato oblast se vyvíjí nesmírně rychle. Předpokládám, že umělá inteligence nás bude v příštích dvou až třech letech masivně zaměstnávat. O moc dál bychom se v oblasti IT v tuto chvíli ani dívat neměli. Mění se toho příliš mnoho v příliš krátkém čase.
Vzhledem k množství nových řešení v oblasti umělé inteligence však bude pro firmy pravděpodobně obtížné rozhodnout, co dává skutečně smysl. Jak se s tím vyrovnáváte?
Aktuálně jsme téměř každý týden konfrontováni s novými tématy. Proto musíme i my jako poradci rozlišovat: co z toho firmě skutečně přidanou hodnotu přináší a jaký nástroj se hodí pro konkrétního zákazníka? Nejde o to nasadit AI jen proto, že se o ní všude mluví. Aplikace musí odpovídat firmě a jejím procesům.
Společnost, která se vydává touto cestou, je Paul M. Müller. Co přesně se za tímto projektem skrývá?
Podporujeme Paula M. Müllera při kontrole stávajících procesů a jejich co nejlepším zmapování v novém softwarovém prostředí. To zahrnuje kmenová data stejně jako finanční účetnictví, prodej, nákup, výrobu, logistiku a management. V podstatě provádíme inventuru firemních procesů a přemýšlíme: Co máme k dispozici dnes a jak to můžeme v budoucnu lépe zobrazit?
Jaké chybám by se firmy měly při takové modernizaci vyhnout?
Jde o to jednoduše udělat z toho starého nové. Když zavedu nový software a převezmu všechna stará data a procesy jedna ku jedné, mám sice nakonec nové uživatelské rozhraní, ale v podstatě stále stejné struktury. Proto by se měla využít příležitost a položit si otázku, zda je třeba stávající postupy zásadně přehodnotit, namísto toho, aby se jednoduše přenesly do nového systémového světa. V IT tomu také říkáme přístup na „zelené louce“. Začíná se na zelené louce a přebírá se pouze to, co je skutečně potřeba. Pokud je firma ochotná vydat se touto cestou a své dosavadní postupy skutečně podrobit kritice, je takový projekt i zábavný.
*centrální software pro řízení a správu podniku – například v oblastech skladu, prodeje, financí, nákupu, lidských zdrojů nebo výroby.
O osobě:
Axel Lehnen je senior projektovým vedoucím v Aptean a doprovází firmy při zavádění a modernizaci podnikového softwaru. Ve své práci se zabývá mimo jiné optimalizací a digitalizací podnikových procesů a také otázkou, jak smysluplně integrovat nové technologie do stávajících postupů. Aktuálně on a jeho projektový tým doprovázejí Paul M. Müller při přechodu na Microsoft Dynamics 365 Business Central ve spojení s F&B řešením od společnosti Aptean.
Trh silniční nákladní dopravy zůstává napjatý. Vysoké náklady na pohonné hmoty, rostoucí provozní náklady, přetrvávající nedostatek řidičů a geopolitické napětí ovlivňují ceny dopravy a dostupnost nákladového prostoru. Zlepšení v současné době není v dohledu. V logistice to znamená kromě rostoucích přepravních nákladů také stále náročnější plánování toků zboží.
Zásadním faktorem ovlivňujícím náklady zůstává cena nafty, protože se přímo promítá do kalkulací dopravních společností. Také Spolkový svaz pro nákladní dopravu, logistiku a likvidaci odpadu (BGL) poukazuje na přetrvávající zátěž způsobenou vysokými cenami nafty.
Strukturální nedostatek řidičů situaci ještě zhoršuje: podle údajů Svazu německé dopravy a logistiky (BGL) chybí v Německu přibližně 120 000 řidičů nákladních vozidel a tento trend nadále roste. Zrušení řidičského výcviku v Bundeswehru a vysoké náklady na řidičský průkaz a kvalifikaci pro řidiče z povolání ve výši zhruba 7 500 až více než 10 000 eur ztěžují získávání nových pracovníků v odvětví. V důsledku toho zůstávají přepravní kapacity omezené – zejména v obdobích vyšší poptávky nebo sezónních špiček je proto těžké najít rychle dostupný nákladní prostor.
Podobně to vypadá u námořní přepravy. Ačkoli se lodní doprava přes Suezský průplav zotavuje, zůstává stále výrazně pod úrovní před krizí v Rudém moři. Ukazuje to také monitor transitů přes Rudé moře (Red Sea Transit Monitor) od společnosti Lloyd: V srpnu 2026 bylo zaznamenáno pouhých 184 kontejnerových tranzitů, zatímco v srpnu 2023 jich bylo 549. Zároveň se první velcí lodní dopravci vracejí na suezskou trasu. Společnosti Maersk a Hapag-Lloyd již oznámily další kontejnerové spoje přes Rudé moře pro nadcházející týdny. Jelikož však bezpečnostní situace zůstává nestabilní, jsou další odklonění tras stále možná.
Pro nadcházející měsíce proto zůstává klíčové proaktivní plánování dopravy. Včasná koordinace s logistickými partnery a co nejdlouhodobější zajištění potřebných přepravních kapacit mohou pomoci předejít krátkodobým výpadkům a dodatečným nákladům. S naším týmem jsme skvěle připraveni, situaci neustále sledujeme a nalézáme vhodná řešení.
Kousek léta na talíři: Sotva nějaké ovoce symbolizuje slunečné dny tak jako broskev. Právě proto jsou broskve Adria naším produktem měsíce září. S jejich ovocně sladkou aromou a šťavnatou dužninou dělají snídaně, dezertní lístky a sladké klasiky naprosto dokonalými. Řecko patří již desítky let k nejdůležitějším oblastem pěstování a zpracování broskví v Evropě a pyšní se dlouhou tradicí ve výrobě broskvových kompotů. Naše broskve Adria – v půlkách, plátcích nebo kostkách – jsou k dostání s hmotností pevného podílu 480 g, 1 500 g, 2 400 g nebo 3 000 g.
Věděli jste to? Slavný dezert Broskev Melba vytvořil na začátku 90. let 19. století francouzský šéfkuchař Auguste Escoffier v londýnském hotelu Savoy na počest australské operní pěvkyně Nellie Melby. Spolu s banánovým splitem nebo „Horkou láskou“ v mnohých dodnes probouzí krásné vzpomínky na dětství. Proč tedy tyto klasiky neinterpretovat nově s našimi broskvemi Adria?
Více informací na našich webových stránkách we-love-adria.com.
Od července obohacuje Laura Margarita Franco Moreno náš logistický tým a má na starosti to, aby se požadované zboží dostalo k našim zákazníkům včas. Laura musela dočasně opustit společnost Paul M. Müller, protože její povolení k pobytu nebylo mnichovským úřadem pro správu okresu (Kreisverwaltungsreferat) včas prodlouženo. Její cesta k nám je však i tak vzrušující a inspirativní zároveň: Před pěti lety dokončila Laura studium hotelového a cestovního ruchu v Kolumbii a přestěhovala se do Německa. Zde pracovala rok jako au-pair a následně v rámci dobrovolného sociálního roku (FSJ) v mateřské škole pro děti se zdravotním postižením. Přitom se naučila německy – a to tak dobře, že si následně udělala odborné vzdělání pro práci v oblasti zasílatelství a logistických služeb. „Logistika se týká všech podniků a oblastí. K mému studiu se tedy jako další vzdělávání skvěle hodila,“ vypráví Laura. Nyní – o tři roky později – jsme rádi, že je součástí našeho týmu.
Protein je v trendu. Luštěniny se svým vysokým obsahem bílkovin byly jednoduše před svou dobou. Nedávná Průzkum YouGov ukazuje: Trh s produkty s vysokým obsahem bílkovin roste o 39,1 procenta ve srovnání s předchozím rokem. Již 48 procent německých spotřebitelů kupuje potraviny označené jako „High Protein“ nebo „s vysokým obsahem bílkovin“. U generace Z (ročníky 1997 až 2012) je to dokonce 75 procent. Pro stravu bohatou na bílkoviny přitom není vždy potřeba speciálně obohacených produktů. Mnoho potravin přirozeně poskytuje cenné rostlinné bílkoviny. Cizrna, červené fazole a bílé fazole tak aktuálně zažívají opravdový návrat. U Jaderské moře ale pro nás již řadu let patří do sortimentu. Jsou všestranně použitelné a skvěle se hodí do bowlů, salátů, polévek, kari nebo středomořských pokrmů. Rádi vám poradíme s výběrem vhodných produktů pro vaše potřeby.
„Gastro-odvětví je nesmírně odolné. V době s nespočtem předpisů, rostoucí byrokracií a napjatou ekonomickou situací dokazuje, že vzdoruje mnoha výzvám a neustále bojuje dál,“ říká Erwin Erb v našem Série rozhovorů „Zukunftsmut“. Neustále přehodnocovat vlastní koncepty a stávající sortiment – v tom vidí jednatel společnosti Miesbacher Gastroservice GmbH dva důležité faktory úspěchu. V rozhovoru navíc prozrazuje, které inovace pro něj aktuálně nabývají na významu a co ho naplňuje optimismem.
Máte také odvahu dívat se do budoucnosti a příběh, který s námi chcete sdílet? Pak nám napište na info@paulmmueller.com – jsme zvědaví!
Přestože zdroje, které používáme, považujeme za spolehlivé, nepřebíráme žádnou odpovědnost za úplnost a přesnost zde uvedených informací.
Chcete nám vyprávět svůj příběh nebo se s námi podělit o zkušenosti z oboru? Máte pro nás zpětnou vazbu? Fotografie nebo příběhy? Rádi bychom vás vyzvali, abyste se aktivně podíleli na utváření zprávy o trhu PMM, a těšíme se na každý příspěvek, každý návrh a každou kritiku. DĚKUJEME, že jste si našli čas na čtení a že jste součástí naší komunity PMM.
Váš 
Paul M. Müller
Poskytujeme vám čerstvé zprávy z oboru a informativní rozhovory - stačí zadat jméno a e-mailovou adresu a kliknout na "Přihlásit se k odběru"!
můžete nás kontaktovat od pondělí do pátku od 7:30 do 17:00.
